Jednou z bakterií, které často napadají králíky je Pasteurella multocida. Způsobuje především onemocnění horních cest dýchacích, kdy bývá hlavním patogenem tzv. "infekční rýmy králíků". Dochází k onemocnění sliznice dutiny nosní a vedlejších nosních dutin. Nemoc se projevuje výtokem z nozder, který je nejprve vodnatý, ale postupně se mění v hnisavý. Často jsou při infekční rýmě napadeny též spojivky očí a pozorujeme hlenohnisavý výtok z obou očí, přivřená víčka a někdy též přetažené třetí víčko (růžová šupinka ve vnitřním koutku). Králíčci také při onemocnění často kýchají. Při komplikovanějším průběhu může dojít k napadení průdušnice a poté i k zápalu plic.
Někdy dochází k chronickému onemocnění plic a poplicnice, často je napaden i osrdečník (blanka pokrývající srdíčko). Onemocnění probíhá skrytě, králík je jenunavenější, dýchání je namáhavější a občas kýchá, k výraznějšímu zhoršení stavu docházi až když už je pozdě a plíce a srdíčko jsou nevratně poškozeny.
Další orgán, který bývá bakterií napaden, jsou uši. Z dýchacích cest se totiž tzv.eustachovou trubicí (spojuje nosohltan se středním uchem) může Pasteurella dostat do středního ucha. Onemocnění se pak projeví náklonem hlavy na stranu, nekoordinovaným pohybem k jedné straně, padáním a také rychlým kmitáním očí.
Některé kmeny této bakterie způsobují akutní průběh onemocnění. Po průniku do krevního oběhu dojde k rozsevu bakterií po celém těle (sepse). Často dochází k úhynu, aniž by se stihly navenek projevit potíže. Pokud je průběh mírnější, pozorujeme vysoké horečky, ztížené dýchání, průjem, unavitelnost, nezájem o okolí, krváceniny na sliznicích, abscesy pod kůží a další příznaky.
Pasteurella může napadat i dělohu králic. Dochází k hromadění hnisu v děloze, tzv.pyometře. Králice jsou apatické, nežerou, mohou více pít a můžeme někdy pozorovat hnisavý výtok z pochvy.
Pokud se bakterie dostane pod kůži, ať už z vnějšího prostředí (např. skrz nějakou ranku) nebo krví (při celkové infekci kdy se bakterie dostává do krevního oběhu), projeví se onemocnění tvorbou bouliček v nichž je tuhý hnis (absces).
Obecně se onemocnění špatně léčí, neboť bakterie se ukrývá v hnisu, kam antibiotika těžko prostupují. I po domnělém úspěšném vyléčení často dochází k návratu onemocnění za nějakou dobu.
Pozor, pasterelóza patří mezi zoonózy – je možný přenos na člověka! Bakterie může infikovat kožní rány a u lidí se sníženou imunitou a malých dětí je možná i celková infekce.
Proti onemocnění lze vakcinovat . Provádí se dvě očkování v odstupu tří týdnů a poté se očkuje každých 6 měsíců. V rizikových chovech je možné s očkováním začít už ve 4 týdnech věku, ale běžně se začíná v 7 týdnech.